Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací chápu, zavřít

Vítejte na webových stránkách naší školy!

Nejnovější dění a informace od nás naleznete v záložce Aktuality 

nebo na Facebooku ZŠ Javorník.

 

zavřít
☰ Menu
Aktuality Info okno Škola O škole Ekoškola Online výuka Školní poradenské pracoviště Školní družina Organizace školního roku Zájmové útvary Informace pro 1. ročník Školní parlament Školská rada Rada rodičů Projekty Školní zpravodaj Školní časopis Sportovní zázemí školy Formela cup Pracovní místa BAKALÁŘI Přihlášení Bakaláři - modul Platby Rozvrh Jídelna Provoz Jídelníček Řád školní jídelny Informace o zahájení stravování a nových cenách obědů pro školní rok 2023-2024 Fotogalerie 2023/2024 2022/2023 2021/2022 2020/2021 2019/2020 2018/2019 2017/2018 2016/2017 2015/2016 2014/2015 PROJEKT 2013/2014 2012/2013 2011/2012 Historie školy Školní dokumenty ŠVP Školní řád Výroční zprávy Koncepce rozvoje školy Tiskopisy GDPR Kontakt Schránka důvěry

Školní výlet 8.A aneb Zlaté Hory jak jsme dosud neznali

Vymyslet pro osmáky školní výlet, který by úplně nezruinoval kasu rodičů, ale zároveň aby proběhl aspoň na dva dny na dosud neznámém místě v okolí – to je jeden z rébusů, který řeší nejeden třídní učitel. Naštěstí žijeme v nádherné krajině, kde je stále co objevovat.

Tentokrát jsme se rozjeli do Zlatých Hor. Jelikož jsme již od šesté třídy turisticky založeni (někdo více a někdo méně dobrovolně), vedly naše kroky ihned po příjezdu do města zase zpět do lesa. Našim cílem byla rozhledna Biskupská kupa, ke které jsme na poněkud strmější, ale malebné trase, nastoupali necelého půl kilometru výškových metrů. Všichni šlapali jako švýcarské hodinky, za což je nahoře čekala vrcholová prémie a foto na památku.

Zpět do civilizace jsme se vydali cestou necestou, nechyběly veselé pády a v pozdních odpoledních hodinách jsme si už dávali zmrzlinu opět ve městě Zlaté Hory. Čas nás netlačil, takže jsme na ubytování v Sanatoriu Edel přišli včas na to, abychom se stihli zabydlet, odpočinout a nachystat na večerní táborák a hry. Po zkušenostech z předchozích let byli žáci nadšeni a radostně hodnotili: „Teče tu voda, máme postele, jsou tu i zásuvky!“ Inu, někdy je dobré zažít horší věci, abychom si pak vážili toho, co máme…

Večer nám rychle rozdělaný táborák uhasila ještě rychlejší bouřka, ale to nám zase až tak nevadilo, jelikož pod venkovní pergolou stejně probíhalo „mistrovství světa ve skoku přes švihadlo“. Chlad nás pak zahnal zpět do domu, kde v kulturní místnosti ještě propukly společné hry a zábava. Večer se pak klasicky nechtělo nikomu spát a jako zázrakem byli všichni žáci svěží jako rybičky.

Druhý den jsme ráno dojedli zbytky, rozloučili se Sanatoriem a vydali za kulturou do města. V plánu bylo Muzeum. Na dveřích nás však přivítal malý lísteček, který hlásil, že dnes máme s prohlídkou smůlu. A tak jsme se po krátké poradě vrhli do víru města, obchůdků, cukráren, restaurací a šmejdění po místních uličkách. Nabaženi vším dosyta jsme se krátce po obědě vraceli autobusem zpět domů. Všichni v pořádku, spokojeni a obohaceni poznáním nového místa v našem kraji i dalšími společnými zážitky.

                                                                                                                                                                                                         Saskia Jahodová, třídní učitelka