Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací chápu, zavřít
☰ Menu
Distanční výuka Rozvrh BAKALÁŘI Informace pro 1. ročník Aktuality Škola O škole Školní poradenské pracoviště Školní družina Organizace školního roku Zájmové útvary Školní parlament Školská rada Rada rodičů Školní zpravodaj Projekty Školní časopis Sportovní zázemí školy Formela cup Pracovní místa Kontakt Školní dokumenty ŠVP Školní řád Výroční zprávy Koncepce rozvoje školy Rozpočet Tiskopisy GDPR Jídelna Provoz Jídelníček Řád školní jídelny Fotogalerie 2021/2022 2020/2021 2019/2020 2018/2019 2017/2018 2016/2017 2015/2016 2014/2015 PROJEKT 2013/2014 2012/2013 2011/2012 Historie školy Schránka důvěry

Školní výlet 7.A aneb Den dětí na Smrčníku

 

Školní výlet 7.A aneb Den dětí na Smrčníku

Když se řekne školní výlet, pro naši třídu je už téměř jasné, že to bude na dva dny. Máme totiž rádi přespávání na chatách, přírodu a hlavně pěší túry po nádherných Rychlebských horách. Tentokrát jsme se vydali na chatu Smrčník, která leží necelý kilometr od Pomezí. To ale samozřejmě třídní učitelka Saskia Rydlová nikomu předem neprozradila a opět zvolila „delší, o to horší cestu“. Vlakem jsme tedy dojeli do Horní Lipové, odkud jsem si nejprve zašli do 2 km vzdáleného Lesního baru. Měli jsme štěstí, protože právě přijel pan provozovatel a naši kluci mu pomohli vyskládat nové pamlsky do baru. Všichni obdivovali, jak toto občerstvení uprostřed lesa může fungovat. Poté jsme se vrátili zpět na nádraží, jelikož jsme si vyzvedli spacák, který jedna žákyně zapomněla ve vlaku (poslali nám jej následujícím spojem z Ostružné zpět). Pak už mohla naše pěší túra začít. 

Čekalo nás necelých 10 km malebnou krajinou, kde jsme se orientovali díky papírku paní učitelky. Navigace byla téměř dokonalá a cesta rychle ubíhala. Všichni šlapali jako švýcarské hodinky – nikdo nechtěl být zahanben další paní učitelkou Kamilou Šťastnou, která si kromě krosny nesla i miminko a přesto se stále držela vepředu. Na chatu jsme dorazili příjemně vyhladovělí, a tak hned začaly přípravy stravy z vlastních zásob. Jak jsme pozorovali hemžení v kuchyni, tak někdo „by se už mohl vdávat či ženit“ – jiní spoléhali na svačinky, které jim nachystaly jejich maminky. Bylo jasné, že je potřeba i trochu odpočinout a zabydlet se v pokojících, což se dětem líbilo asi nejvíce. Když už některým začínaly roupy, byly na řadě veselé hry v týmech podle pokojů. Pořádně jsme se nasmáli třeba u „Velkého nákupu“, ale velké fandění probíhalo i u „Vrchní prchni“. A co by to bylo za pobyt na chatě bez táboráku a nových písniček? U něj nás přepadovkou překvapili jedni rodiče, kteří za námi přijeli a všem (!) přivezli ruskou zmrzlinu. To byl pěkný dárek ke Dni dětí. Když se večer setmělo a ochladilo, přesunuli jsme se do jídelny, kde opět panovalo veselí v podobě balónkového souboje a soutěže v tanci. Ani jsme si nevšimli a už bylo deset hodin večer – tedy čas, kdy si slušné děti chodí čistit zuby a pomalu se přesunují na pokoje. To, že někteří na pokojích štěbetali ještě dlouho po půlnoci, snad ani nemusím psát. 

Druhý den ráno byl však poměrně dlouho klid a všichni spali jako koťata. Po probuzení žáky čekala v jídelně připravená nakrájená buchta od dalších rodičů, pití v konvičkách a čilé paní učitelky. Když se pak pomalu všichni sbalili a pouklízeli chatu, zbylo ještě dost času na další společné hry „Atomy a molekuly“ nebo „Buráky“. Na památku jsme se společně vyfotili s další super chatou a vydali se na vlak na Pomezí, jež od nás bylo vzdáleno necelý kilometr. 

Příjemně unaveni a plní nových zážitků jsme nasedli na vlak směr domů. Někdo si výlet užil na 100%, jiný třeba méně, ale důležité je, že pořád dokážeme a chceme být spolu. Velké poděkování patří rodičům, kteří nás podpořili občerstvením či návštěvou a obdiv kolegyni Kamile Šťastné za super fyzický výkon! 

                                                                                                                                                                                                      Mgr. Saskia Rydlová, třídní učitelka 7.A